O obci

Na řece Dyji, která se tu ještě v podobě řeky vlévá do Vranovské přehrady, v rozlehlém údolí, pod strmými skálami na levé straně toku řeky, leží obec, která se teprve od r. 1949 jmenuje Podhradí nad Dyjí. Do té doby to byl Frajštejn, Frejštejn, německy Freistein. Novodobý název je inspirován motivem zříceniny hradu Frejštejna , který obci ze všech pohledů dominuje.   Do dějin vstupuje obec r. 1250 zmínkou o vlastnictví hradu bratry Gaitmarem a Hartlebem z Frajštejna. Další zmínka pochází z roku 1331, kdy přechází hrad do majetku Kunráta z Bítova. Samotnou obec potvrzuje král Vladislav II.do vlastnictví Leopoldovi z Krajku a v té dokument zmiňuje dva mlýny. Mezi lety 1561-1563 přecházejí vlastnická práva uvnitř rodu Krajířů z Krajku. Poté se střídají majitelé takto: Hanuš Wolfart Strein 1590, Hanuš Jiří Wolfart Strein 1612, Jakub Bechtold 1628, svobodní pánové z Uherčic 1633.

V osmnáctém století patří obec do svazku Uherčického, který patří knížeti Emanuelu Collalto de St. Salvatore. Obyvatelstvo bylo převážně německé s českou menšinou, která měla roku 1850 ještě 385 obyvatel. Kromě zemědělství je obyvatelstvo zaměstnáno ve dvou mlýnech, z nichž u jednoho byla větší pila a zajímavostí byla výroba dýmek a soustružnictví. Místní kaple byla vystavěna r. 1721 a po rozsáhlém požáru r.1832, který zničil obec i s částí přilehlého panského lesa, byla r. 1883 obnovena, o rok později opatřena dvěma zvony. Z fondu, založeného r. 1888 z popudu faráře Josefa Sochora byl vystavěn Kostel s farou. Obec trpěla především silnými jarními povodněmi, z nichž ty z února 1862, března 1888 a března 1891 byly obzvláště ničivé.  Obec měla četnickou stanici (1924) a ve volbách, které proběhly v roce 1935 dostaly nejvíce hlasů Sudetendeutsche Partei (161) a Deutsche christlich Volkspartei (16) od 216ti voličů.